Consonare
Consonare znamená něco jakou souzvuk, souznění, vytváření harmonie. A to nejen v oblasti hudební…
Na počátku stálo partnerství našich sborů s evangelickým sborem v nedalekém saském Jonsdorfu. A jak je skoro v každém evangelickém sboru v Německu tradicí, tak i v Jonsdorfu mají pozounový sbor – skupinu hráčů od dětí až po seniory, kteří hrají na trubky, pozouny, lesní rohy, křídlovky, barytony, tuby atd. Tento pozounový sbor běžně doprovází spolu s varhanami písně při bohoslužbách, hraje při různých slavnostech, a také při mimořádných bohoslužbách či oslavách mimo prostor kostela, kde není možné využít doprovodu varhan.
V lednu roku 2005 nám naši přátelé z Jonsdorfu navrhli, jestli bychom také zkusili hrát na dechové nástroje, že by nám tuto svoji hezkou tradici rádi předali, a pomohli by nám jednak s obstaráním nástrojů, jednak s výukou. Na začátku jsme byli tři a každých 14 dní k nám jezdil lektor Gottfried Huth z Jonsdorfu a vedl nás. A brzy už jsme hráli při prvních bohoslužbách, ovšem ne sami, ale spolu s našimi německými přáteli, a tak se zrodil Projekt „Česko-saské dechy“. Díky podpoře Česko-německého fondu budoucnosti a Ministerstva kultury ČR mohl sbor v Rumburku zaplatit na jeden rok lektora, který objížděl farní sbory, kde se našli zájemci o hraní, pravidelně je vedl a učil a takto se rozšířila hra na dechové nástroje i do jiných sborů ČCE v Libereckém a Ústeckém seniorátu. Tomaž Vajda se tak stal od 1.5.2007 prvním novodobým „pozounovým misionářem“.
Nástroje jsme obdrželi starší a použité darem od přátel z Německa, stejně jako i noty, protože řadu písní máme společných. Na začátek tedy není třeba velké investice, ale stačí chuť a čas. První pozounisté v rámci tohoto projektu začali hrát v Jablonci n/N, České Lípě, Třebenicích, Lounech, Chomutově. 21.11.2007 vzniklo občanské sdružení CONSONARE – evangelické pozounové sbory, o.s., které postupně přebíralo iniciativu na poli koordinace a podpory pozounových sborů.